Konference pojmenovala brzdy prosazování kvalitní architektury a zmapovala ekologické výzvy pro urbanismus a development

(Olomouc, 27. května 2024) Třetí ročník urbanistické konference Olomouc mezi minulostí a budoucností se zabýval tématy prosazování kvalitní autorské architektury v obtížném byrokratickém prostředí v ČR a ekologickými výzvami, které stojí před architekturou, urbanismem a developmentem. Konference, pořádaná Okresní hospodářskou komorou, statutárním městem Olomouc a Sdružením olomouckých architektů a stavitelů (za partnerství developerské skupiny Redstone) pravidelně do Olomouce přiváží špičkové osobnosti architektury a urbanismu s cílem zmapovat nejpalčivější problémy a podpořit konstruktivní dialog mezi všemi aktéry schvalovacích procesů: architekty, urbanisty, samosprávami, úředníky, developery, stavebními firmami i občanskými aktivitami.  S hlavní přednáškou na konferenci letos vystoupil přední český architekt Zdeněk Fránek.

Třetí ročník urbanistické konference si zvolil jako místo konání Červený kostel, kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny Olomouc. Nedávno zrekonstruovaný objekt představil na úvod konference účastníkům autor návrhu rekonstrukce a dostavby, olomoucký architekt Miroslav Pospíšil.

Prosazování kvalitní architektury

První blok konference se zaměřil na téma prosazování kvalitní architektury v ČR na začátku 21. století z pohledu nejlepších domácích architektů.  Jako v každé profesi jsou i v architektuře špičkové individuality, profesionální rutinéři i lidé průměrní a podprůměrní. Totéž se týká výsledků jejich práce, realizovaných staveb. Rozlišujeme mezi ikonickými realizacemi, originálním nadprůměrem, mainstreamovým standardem, nezajímavou šedí a odstrašujícími případy. Výjimečné osobnosti poznáme podle nezaměnitelného rukopisu, nekompromisní sázky na kvalitu. Jaké to je dnes prosadit autorský pohled architekta bez škodlivých kompromisů a úliteb? Hlavní přednášku třetího ročníku konference přednesl prof. Zdeněk Fránek (Fránek Architects), jeden z nejrespektovanějších českých architektů posledních desetiletí, nositel ocenění Architekt roku 2020. V přednášce s provokativním názvem Sodoma a Gomora shrnul celé porevoluční období své činnosti, na řadě slavných a veřejně hojně diskutovaných projektů (kostel v Neratovicích, Marshmallow Building v Praze) ilustroval, jak se postupně proces přípravy a schvalování staveb komplikoval, až se období od prvotního návrhu po realizaci prodloužilo třeba i na dvě dekády. Českou situaci Fránek postavil do provokativního kontrastu s realizacemi v Africe, kde od devadesátých let připravuje projekty vzdělávacích center, podporujících záchranu ohrožených druhů primátů. V prostředí ad hoc rozhodování bez jakékoliv stavební legislativy přesto vznikají přesto originální a kvalitní projekty. Známý brněnský architekt Ladislav Kuba z ateliéru Kuba&Pilař, nositel ocenění Architekt roku 2022, představil několik projektů realizovaných pro veřejné instituce v oblasti vědy a vzdělání (Fakulta humanitních studií UK, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě). Na příkladech jednotlivých projektů poukazoval na faktory, které někdy vedou k hladké a rychlé realizaci v horizontu do pěti let, jindy prodlouží přípravu záměru na desetiletí. Klíčová je dle něj kontinuita v rozhodování a lidský faktor. Architekt a vysokoškolský pedagog Jakub Kynčl (Knesl-Kynčl) představil komplexní matici faktorů, ovlivňujících délku realizace záměrů: vytrvalost, příprava, zastání, vliv, trpělivost, marnost, štěstěna, stabilita, nepředvídatelnost, odvaha rozhodnout, šikovný investor. Ilustroval její fungování na příkladech projektů, v nichž se tyto faktory ocitly v různých konfiguracích: např.  u kulturního centra v Píšti, obřadní síně v Uherském Hradišti, jezdeckého klubu v Kuřimi, domu pro seniory Kateřinka v Kateřinicích či obytného souboru Dolina v Praze-Lysolajích. Jako klíčový faktor rekordní rychlosti realizace posledního projektu identifikoval politickou podporu.

Ekologická a ekonomická udržitelnost

Druhý blok konference s názvem Ekologicky a ekonomicky udržitelná města – výzvy, cíle i rizika se soustředil na aktuální problémy ekologie v městském urbanismu.  Rozvoj měst se musí vypořádat s řadou ekologických výzev, a to jak s velkými dobovými tématy, jakými jsou změna klimatu a uhlíková neutralita, tak i s potřebou energetické úspornosti či šetrného nakládání s vzácnými zdroji, např. s vodou. Důležitým faktorem kvality života ve městech je i příjemné přírodní prostředí a příznivé mikroklima. Všechny tyto problémy na denní bázi ovlivňují nejen podobu nových projektů, ale i jejich ekonomické parametry. Stále častěji je i v developmentu skloňováno téma ESG. Řečníci bloku hledali způsob, jak se s těmito problémy vyrovnat se zdravým rozumem a bez excesů. Architekt Martin Krupauer (A8000) přednesl přednášku na téma Město a voda, v níž představil záměr zapojení koryta Mlýnského potoka v Olomouci do organismu města a postupného budování propojení podél řeky Moravy a jejich ramen mezi centrem města a jeho jižní částí. Zdůraznil význam návratu a oživení jejího okolí pro kvalitu života ve městě a příjemné klima v něm. Představil koncept oživení nábřeží v lokalitě Šantovka a vznik veřejného prostranství, pojatého jako „náměstí vody“. Přístup, který projekt oživení olomouckých nábřeží přináší, označil za „ekologii selského rozumu“. Analytik evropské legislativy Aleš Linhart vysvětlil konkrétní cíle nové směrnice o energetické náročnosti budov, přijaté nedávno v Evropském parlamentu. Zařadil ji do širšího kontextu opatření v rámci tzv. Green Dealu. Upozornil na řadu rizik vícenákladů, které může směrnice přinést, např. prostřednictvím povinnosti vybudovat velké množství přípojek pro elektroauta. Rozhodující bude konkrétní podoba, v jaké bude směrnice implementována do českého práva, zda však hrozí, že budeme opět „papežštější než papež“. Facility manager skupiny Redstone Petr Hlavica vysvětlil obsah fenoménu ESG, který se v nejbližších letech bude stále silněji týkat všech organizací a firem. Představil harmonogram postupného náběhu povinnosti ESG reportingu, cíle, která si tato legislativa klade i velká rizika, která v podobě nárůstu byrokracie, zvýšení nákladů a cen i v narušení prostředí tržní konkurence tato nová regulace představuje.

Klíčová role pozitivního přístupu aktérů hledat řešení

V závěrečné panelové diskusi si účastníci vyměňovali názory na problémy územního plánování a urbanismu v Olomouci. Náměstek primátora Tomáš Pejpek (původní profesí architekt a urbanista) shrnul změny v organizační struktuře magistrátu města, týkající se pracovišť, jejichž agenda souvisí se zaměřením konference. Zároveň informoval o záměru výběrového řízení na pozici hlavního architekta města Olomouce a cílech spojených s obsazením a výkonem této pozice. Člen zastupitelstva města Pavel Grasse vysvětlil obsah činnosti a legislativní rámec role tzv. pověřeného zastupitele pro oblast územního plánu, kterou v současnosti vykonává. Architektka Jana Zimová porovnala své zkušenosti z působení v oblasti urbanismu v trojí perspektivy: z hlediska zkušenosti bývalé vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu, práce pro veřejnou instituci (Univerzita Palackého) a současné činnosti v soukromém sektoru.  Architekt Pavel Vrba popsal problémy, se kterými se potýkají výkonní architekti v soukromém sektoru při komunikaci s úřady a orgány veřejné správy a vysvětlil důvody, proč skupina olomouckých architektů a stavitelů založila vlastní profesní organizaci SOAAS k obhajobě svých oprávněných zájmů. Moderátor panelu Martin Novotný (bývalý primátor Olomouce) připomněl, že jak v panelové diskusi, tak i v ostatních blocích konference se opakovaně objevoval motiv, že přes všechnu složitost legislativy a náročnost byrokracie je rozhodující dobrá vůle aktérů procesu, to zda chtějí, aby se města rozvíjela a jsou připravení tomu aktivně pomáhat, či se naopak omezují na negaci a házení klacků pod nohy všem aktivním.

Na závěr konference vyjádřil ředitel OHK Olomouc Radim Kašpar jako její hlavní organizátor naději, že i díky konferenci se postupně daří zakopávat příkopy mezi jednotlivými aktéry procesů v oblasti architektury a urbanismu v Olomouci a přispívat k atmosféře dialogu a spolupráce.