Sdružení olomouckých architektů a stavitelů v otevřeném rozhovoru

První zmínka o ambici ředitele olomoucké Okresní hospodářské komory Radima Kašpara, vybudovat zájmový spolek Sdružení olomouckých architektů a stavitelů zazněla v Olomouci nesměle již v průběhu minulého roku. Plán to byl jistě odvážný, neboť jak samotné poslání organizace, tak pestrá skladba zakládajících členů, soustředěných takto na jeden společný zájem, nemají příliš v našem městě obdoby. Nemalé úsilí iniciátora se však podařilo završit úspěšným ustanovením spolku a ten se dnes čile hlásí o slovo. Rozhodli jsme se tedy iniciátora a současného tajemníka sdružení pro naše čtenáře vyzpovídat nad rámec obvyklých tiskových zpráv.

Legislativní definice spolku hovoří o svazku členů, kteří uspokojují a chrání zájmy, k jejichž naplňování je spolek založen. Jaké jsou vaše zájmy? 

Zájmy Sdružení jsou jasně uvedeny ve stanovách i na webu www.soaas.cz Mohu ale zkusit uvést pár příkladů. Zájmem členů je rozvoj Olomouce, regionu a obohacení diskuze, která se v minulých letech mohla třeba zdát příliš jednostranná, občas akademická a někdy bohužel i zbytečně zpolitizovaná. Ambicí je přistupovat k rozvoji s úctou k historii. Na druhou stranu u nás i ve světě najdeme mnoho skvělých příkladů symbiózy památek a kvalitní moderní architektury. Cílem je určitě i například snaha o omezování byrokracie. Dnes jsme svědky velké míry regulace a stavitelé, či říkejme klidně developeři (ale týká se to bezprostředně také projektantů, architektů) jsou mnohdy konfrontováni s tím, že něco nejde. Nebylo by lepší partnersky a konstruktivně hledaly cesty, kompromisy, jak by něco jít mohlo, samozřejmě v platných zákonných mantinelech? Zájmem je, aby se Sdružení stalo renomovanou odbornou platformou, která sdružuje významné hráče. Platformou, která poskytuje praktické zkušenosti a má i ambice přispět i k tomu, aby se nerozhodovalo jen podle tabulek a od stolu, ale více se reflektovala praxe, realita. A mohl bych pokračovat dále.

Jakým způsobem hodláte propojit své aktivity a záměry s olomouckou veřejností a co konkrétně v tomto směru v nejbližších měsících chystáte? 

Jakým způsobem si představujete budoucí spolupráci sdružení s vedením města Olomouce a jak s Olomouckým krajem? 

Vzniklo zde Sdružení, mezi jehož členy je nezpochybnitelně reprezentativní skladba významných aktérů ve svých oborech. Naší ambicí je například připomínkovat plány a kroky města nejen v oblasti územního rozvoje. Město tak může využít, jako jeden z mnoha podkladů, i naše odborná stanoviska, názory, nápady, se kterými budeme přicházet. Do teď v prostoru chyběla více praktická a progresivnější názorová linie, my chceme tu diskuzi obohatit a nabízet třeba i alternativy, jinde zase potvrdit názory jiných skupin atp. To je život. Je na městě a dalších aktérech, jak tuto nabídku využijí.

Předpokládám, že jste už od první prezentace svého záměru vyslechl řadů dotazů a připomínek k personální sestavě zakládajících členů. Lidé mají své oblíbence, či nepříjemné zkušenosti a zavděčit se všem jistě není možné. Některá silná jména současné olomoucké architektury a developmentu mezi zakládajícími členy ale postrádám, vlastně ta z největších. Nepředpokládám, že jste je v přípravných fázích spolku neoslovil. Čím si vysvětlujete jejich nezájem?

Ano a přiznám se, že mám radost, že se o Sdružení mluví. Podařilo se na úvod sestavit zajímavý tým. Že některá jména budí emoce? To je dobře. Úspěšní lidí, za kterými něco stojí, často nějak vyčnívají z šedi a průměru. Hlavně jde ale o lidi, kteří mají šanci své projekty zrealizovat, nejen o něčem debatovat, nebo něčemu házet klacky pod nohy. I jsem dostal dotazy, proč jsem něco takového inicioval, zda to mám zapotřebí. Člověk má vždy volbu. K funkci ředitele komory jsem mohl přistoupit formalisticky, odsedět si 8 hodin v kanceláři, udržovat zaběhnuté věci, brát plat. Nebo naopak vymýšlet nové nápady, vzít si vše za své, vidět to jako poslání, kde mi pak ani nevadí, že si za 12-14 hodin práce vydělám stejné peníze jako při té potenciálně prvně zmíněné osmihodinové variantě. Jsem prostě nastaven tak, že mám chuť věci posouvat. A když vidím, že se to daří, motivuje mě to dále. Kdo mě zná, ví, že jsem obrovský konsenzualista, nekonfliktní člověk. Někdy je ale nutné říkat názory jasně, určit směr a ten prosazovat.

V základních tezích na vašem webu zdůrazňujete nezávislost spolku. V čem tato vaše nezávislost spočívá? 

Mantra udržitelného rozvoje zaznívá z úst dnešních politiků (a koneckonců i z úst některých vašich zakládajících členů) velmi často. Přesto nejsem zcela přesvědčen, zda ti, kterých se naplnění tohoto pojmu týká nejvíce, tedy nejširší občanská obec, zcela správně rozumí tomu, co tento pojem znamená. Na všem webu píšete, že o trvale udržitelný rozvoj společnosti usilujete. Zkusil byste našim čtenářům přiblížit, jaké konkrétní kroky v tomto směru hodláte činit a na které ze zakládajících členů byste v tomto ohledu nejvíce spoléhal?

Určitě nebudu analyticky rozebírat člena po členovi. Ale obecně, naši členové jsou lidé, kteří ve svých profesích něco dokázali. Jsou s Olomoucí spjati, bydlí zde, jejich projekty ovlivňují reálnou podobu města, mnozí investují velké peníze do dalšího rozvoje. Jde o lidi, kteří mají stále chuť a možnost věci měnit, podporují i regionální aktéry a spolupráci mezi sebou. Ani témata související s životním prostředím nejsou Sdružení cizí. Takže shrnuli to, členové se nechovají k regionu tak, že by ho chtěli vytěžit, vysosat a pak zmačkat a zahodit. Ba právě naopak. A mrzí mě, že někteří jsou nálepkováni, mnozí už jen z principu, aniž by měli kritici vlastně reálnou osobní zkušenost. Jasně, kdo nic nedělá, nic nezkazí, občas se v dlouhém životě někomu nemusí vše podařit na 100 %, ale…

V hlavních tématech sdružení zmiňujete i urbanismus a otázky územního rozvoje Olomouce. Jaké aktuálně známé stavby v projekční či stavební přípravě byste podpořil a u kterých máte pochybnosti?